Vyhledat

Hudba léčí

Aktualizace: led 24

Umí zlepšit den, vykouzlit úsměv na tváři, připomenout nám staré vzpomínky. Pomáhá lidem k zotavení těla i duše a rozvíjí náš vnitřní svět. Pustíme-li si do života hudbu, náš mozek bude pracovat lépe, budeme se cítit šťastnější a motivovanější a přispějeme našemu pevnému zdraví.


Roztančené emoce

Poslech hudby je velmi individuálním zážitkem – každému z nás se líbí jiný žánr, každého rozradostní jiný interpret. Bez výjimky nás však hudba dokáže zasáhnout stejně silně. Umí snížit hladinu stresového hormonu kortizolu a tím zredukovat chronický stres. Pokud procházíme složitým obdobím, hudba funguje jako očistný nástroj, probouzí v nás naději a přivádí nás ke kontrole nad našimi životy. Zvyšuje množství dopaminu – když zaslechneme naši oblíbenou skladbu, příval tohoto neurotransmiteru v nás vyvolá stejný pocit, jaký znají třeba milovníci běhu po zvládnutém maratonu. To stejné platí i o oxytocinu, kterému se přezdívá hormon lásky. Oxytocin rozvíjí důvěru, empatii, pocit bezpečí – ve společenské interakci se díky němu cítíme jistěji a příjemněji.


Muzikoterapie


Blahodárných účinků hudby si byli lidé vědomi už v dávných dobách. Její roli ve starých kulturách a šamanství se ale budeme věnovat jindy. Teď se posuneme na přelom 17. a 18. století, kdy se začal vyvíjet terapeutický obor s názvem muzikoterapie. Terapie hudbou zahrnuje tvorbu, zpěv, pohybové projevy i pouhý pasivní poslech hudby. Díky muzikoterapii je možné posílit schopnosti člověka a přesunout je i do dalších částí jeho života. Muzikoterapie také pomáhá lidem, pro které je náročné vyjádřit, co se jim honí hlavou. Hudba ale neprospívá jen naší duši. Přispívá i k celkové fyzické rehabilitaci a po psychické stránce zvyšuje motivaci pacientů.

V dnešní době už profese muzikoterapeuta není ničím neobvyklým. Prostřednictvím hudby tito odborníci pomáhají léčit neduhy ve zdravotnictví, hudba se používá v pedagogických oborech a muzikoterapie je dnes považována za etablovaný obor.



Z pohledu neurovědy


Hudbou se začala zabývat i neurověda, která si klade otázku, jak poslech nebo tvorba hudby ovlivňují náš mozek. Díky metodám neurovědy můžeme zkoumat, co se v naší hlavě děje při poslechu nebo tvorbě hudby. Vznikl i její samostatný podobor – tzv. neuromuzikologie.

Co se tedy s naším mozkem děje? Hudba přispívá v rozvoji tzv. pracovní paměti, sluchu či kognitivní flexibility. Dokonce i po fyzické stránce je mozek symetričtější a jeho části, které jsou zodpovědné za motoriku nebo prostorové vnímání, se zvětšují.

Například v Německu patří hudební terapie k nedílné součásti rehabilitace po mozkové mrtvici, operacích či traumatických poraněních mozku. Je prokázáno, že hudba pomáhá obnovovat neuroplasticitu a nervová spojení. Pomáhá i pacientům trpícím Alzheimerovou chorobu a dalšími kognitivními problémy. Díky hudbě najdou lidé cestu zpět k okolnímu světu.



Zdroje:


Wake Forest Baptist Medical Center. "Music has powerful (and visible) effects on the brain." ScienceDaily. ScienceDaily, 12 April 2017. <www.sciencedaily.com/releases/2017/04/170412181341.htm>.


Suomen Akatemia (Academy of Finland). "Listening to music lights up the whole brain." ScienceDaily. ScienceDaily, 6 December 2011. <www.sciencedaily.com/releases/2011/12/111205081731.htm>.


www.czmta.cz/


www.lecive-nastroje.cz/cs/kurzy-a-seminare/muzikoterapie.html


bebrainfit.com/music-brain/


musictherapy.org



0 zobrazení

777333391

Spacetime s.r.o.

IČ:06858163

č.ú.:225076153/0600

©2019 by JH